Jak drahé je zdarma?

Mgr. Ing. Marek Botek, Ph.D. — Sun, 10 Apr 2011 08:41:44 +0000

Zajímavý titul knížky, po které jsem sáhl jenom proto, abych měl cestou z práce něco na čtení. Raději bych bral nějaké noviny, ale zrovna žádné nemám, a když už jsme tu knihu koupili… Snad to s ní hodinu vydržím.

Už ji čtu třetí den a doporučuji ji všem známým. Přemýšleli jste, proč lidé dělají často iracionální rozhodnutí? Její autor ano, a dokonce píše, jak lze tato rozhodnutí předvídat a dokonce ovlivňovat.

Co třebas tohle? Kupujete si chatu u splavné řeky. Neznáte ceny v okolí, ale moc byste tam něco svého chtěli mít. A nakonec najdete. Skoro u sebe. A hned tři nabídky. První je chata na „kuří nožce“, přece jenom se řeka občas zvedne a tohle je skvělý způsob, jak zvládnout menší povodeň. Druhý je hausbót. Sice už nemůže plout, na hladině se však udrží bez problémů a velikostí je s tou chatkou srovnatelný. Cenově se od sebe liší, ale nápad trávit víkendy a dovolené na hausbótu je zvláštní a možná má i něco do sebe. Nejste sice žádní námořníci, ale takové neobvyklé bydlení… Na druhou stranu, co když se v noci potopí, nebo se utrhne a uplave…

Těžké rozhodování, že. Ale jak se změní, když uvedu ještě třetí možnost. Hausbót, který lze obývat a případně může i plout. A s cenou skoro stejnou jako ten druhý. Jasně, naprostou většinu času strávíte na vašem pozemku, ale kdybyste chtěli… A našli místo, kam ho zakotvit. A vyřešili kanalizaci, vodu, elektřinu…

Pro naprostou většinu lidí se rozhodování smrskne na dvě varianty. Neumíme snadno porovnat dvě tak nesourodé nabídky, jako je chata na pilotech a hausbót. Ale porovnat hausbót trvale ukotvený a hausbót s možností plout. To je jednoduché. Takže který z nich? No samozřejmě ten, který může plout. Nevadí, že to nevyužiji, ale je to ZDARMA!

BTW Proč je dobré na „lov“ partnera vzít s sebou kamarádku, která se Vám podobá, ale je evidentně o trochu méně krásná? J

A co další iracionální rozhodnutí? Dá se vysvětlit, proč se diametrálně liší pohled na hodnotu věci člověka, který ji už vlastní, a toho, který si ji zatím jenom chce pořídit?

A jak je možné, že když vím, že mi buchta s rebarborou nebude chutnat, tak mi skutečně nechutná?

Pokud vás zajímají odpovědi, zanořte se taky na chvíli do BEHAVIORÁLNÍ EKONOMIE, věda spojující ekonomii a psychologii, kterou Dan Ariely tak skvěle propaguje.

Cizím jazykem se nedomluví 54% Čechů

Mgr. Ing. Marek Botek, Ph.D. — Sat, 05 Feb 2011 18:40:38 +0000

Žádným cizím jazykem se nedomluví 54 procent Čechů.“ Tolik zpráva ČTK, která čerpá z výzkumu provedeného Institutem pro sociální a ekonomické analýzy. Deník Právo tuto informaci použil už v prosinci 2010, Finanční noviny pak 25.1.2011.
HRŮZA!
Ale co vlastně ten průzkum zjišťoval? A domluvíme se vůbec česky?
Tak zaprvé. Šlo o občany ČR, Čechy či lidi, kteří na území ČR žijí? I když v Česku není žádná výrazně početní menšina mluvící cizím jazykem (jako například Maďaři na Slovensku), přece jenom zde legálně žijí cca 4 % cizinců (podle údajů Českého statistického úřadu), kteří se minimálně jedním cizím jazykem (jejich mateřštinou) domluví.
A propos – co je vlastně cizí jazyk? Patří sem i slovenština? Snad ano, ale že by se Češi (a Moravané, Slezané a další regionální skupiny, které skoro jistě byly do výzkumu zahrnuty, přestože to z citované věty explicitně neplyne) nad 30 let nedomluvili slovensky? To je dost divné. Vždyť až do rozdělení v roce 1993 zde bylo Československo a minimálně v televizi jsme všichni „cizí“ jazyk téměř denně poslouchali a rozuměli jsme mu. Od rozdělení sice uplynulo 18 let, pro ty mladší to může být problém, ale pro nás, kteří jsme minimálně 12 let vyrůstali v bilingválním prostředí? To stěží.
A věku se týká i další poznámka. Jaká byla minimální věková hranice pro respondenta? ČTK píše pouze o tom, že znalost jazyků je výrazně vyšší u mladých lidí, aniž by věk blíže specifikovala. Lze předpokládat, že děti do tří let se často stěží domluví mateřštinou, ale na druhou stranu, výuka cizích jazyků začíná už na základních školách. A že by nenaučili vůbec nic?
Ale ono taky záleží na tom, co je to „domluvit se“. Informace na webu ČTK je stručná: „Žádným cizím jazykem se nedomluví 54 procent Čechů, jeden cizí jazyk ovládá 27 procent obyvatel.“ Ovládám cizí jazyk, když se v něm umím doptat na cestu a koupit si to, co chci? Asi ne, ale snad je to dostatečné pro domluvu. Jak asi zněla otázka, kterou respondent dostal? Kolik lidí v Česku je ochotno připustit, že ovládají dobře cizí jazyk? Existují vysokoškolští studenti, kteří úspěšně absolvovali semestr studia v cizině, ale tvrzení, že danou řeč ovládají, se brání.
Zdá se, že někdy je těžké poskytnout úplnou informaci i ve své mateřštině. Takže až zase někdy uslyšíte, že devět z deseti nakupujících si nemůže vynachválit nějakou skvělou novinku, zamyslete se nad tím, jak dlouho asi trvalo, než našli těch „vhodných“ deset.

Botek Marek

Jak drahé je zdarma?

Cizím jazykem se nedomluví 54% Čechů